Poslouchejte a odebírejte na Spotify, SoundCloud a Apple Podcasts, nebo vaší oblíbené podcastové aplikaci

Dominantní narativ historie českého a slovenského odboje za 2. světové války je neúplný. Současné umělecké projekty doplňují slepá místa historie a představují příběhy neviditelných hrdinů a hrdinek, pro které v kolektivní paměti dosud nebylo místo. 

„Vadí mi, že sa na dejiny nazerá len jednou, mužskou optikou. A pritom sa úplne zabúda na ženy, na Rómov, na ostatné národnosti, sexuálne menšiny. Tie tu vždy boli, nie je to nejaká genderová ideológia súčasnej generácie“ říká umělkyně, výzkumnice a galerijní pedagožka Erika Meszárosová. Erika se ve svém umělecko-výzkumném projektu Ženy v SNP v rámci doktorandského studia na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně zabývá příběhy mladých žen a dívek zapojených do Slovenského národního povstání. 

Projekt se zaměřuje na období dospívání, kdy si dívky tvoří první formativní přátelství a vztahy. „Tieto dievčatá sa však museli prispôsobiť vojne. Preto zaznamenávam aj iné veci - pýtam sa ich na menštruáciu, na vzťahy, na to, či mali partnera, alebo na hygienu - skrátka na intímnejšie veci, ktoré nepovedia len tak hocikomu.“ Erika využívá výzkumné metody orální historie, kdy se s respondentkami setkává opakovaně v průběhu až půl roku a vede s nimi rozhovory mezi čtyřma očima, což je důležité pro vybudování důvěry a napojení se na příběh jednotlivých respondentek. Díky tomuto pomalému a osobnímu přístupu sdílí pamětnice s Erikou jiné aspekty tehdejšího života než například s médii či historiky a historičkami.

„Umělectvo si může mnohem svobodněji hrát s nástroji sociálních věd, nemusí dodržovat určité postupy,“ říká umělec a badatel Martin Pfann, autor audioprůvodce horáckou krajinou Partyzánská stezka. „Samozřejmě je důležité historii neohýbat a nemanipulovat s ní. Historie nebo sociální vědy se snaží být nestranné, ale já se to od začátku snažím vyprávět s jasným postavením, proč mě to zajímá. To mě nakonec osvobozuje – že se nemusím za nic skrývat,“ dodává Martin. 

Intermediální projekt Partyzánská stezka vypráví antifašistický odboj mimo jiné z pohledu romského partyzána Josefa Serinka. „Konkrétně se projekt Partyzánské stezky skládá ze dvou map, které na sebe navazují. Trasa má asi 80 kilometrů od Telecí u Poličky přes Daňkovice, Dalečín až k Prosetínu, je to zhruba 25 zastávek a na každém tom místě si můžete poslechnout audio příběh, který se váže přímo k historii odbojového hnutí za druhé světové války.“ Martin vycházel mimo jiné z třídílné knižní série Jana Tesaře Česká cikánská rapsodie, ke které se Tesař po 40 letech od jejího vydání vrátil a kriticky ji okomentoval. Serinkův příběh se díky tomu rozrostl o spoustu mikro příběhů. 

Díky četbě knih Jana Tesaře začal Martin znovu objevovat krajinu Horácka, kterou znal z dětství. Postupně se z cyklovýletů po místech Serinkových vzpomínek vykrystalizoval tento projekt. „Serinkovy vzpomínky jsou strašně syrové a pravdivé v tom, že vypráví ten příběh odboje bez toho, aby se snažil někomu nějak moc zalíbit, protože byl od začátku do konce války dost odsouvaný na okraj – romský týpek s rodinou, který skončil v koncentráku, ze kterého nakonec utekl –, prostě taková outcast postava, pro české dějiny typická v tom, že se o ní moc nemluvilo. Tady v krajině Horácka byl však výrazným hybatelem odbojového hnutí.“

Také pro Eriku hraje krajina zásadní roli. „Môj výskum sa skladá z umeleckej a historickej časti. Umelecká časť je vlastne pozorovanie daného miesta, ako sa vplyvom obdobia menila krajina, v ktorej tie ženy pôsobili.“ V dané lokalitě se střetává také s místním obyvatelstvem, které ji provází krajinou, ve které jsou často stále přítomné hmatatelné stopy po odboji. Projekt efemérních památníků se kriticky staví do opozice vůči klasickým formám pomníků. „Pamätníky častokrát splynú s verejným priestorom tak, že nakoniec zabudneme, prečo tam sú a splynú ako keby s davom. Na rozdiel od efemérnych pamätníkov. Keď účastníctvo prežije časť príbehu, odnesie si nejakú skúsenosť. V niektorých prípadoch sa aj stretnú s priamou účastníčkou, pre ktorú je pamätník realizovaný.“

Knižné tipy, ktoré inšpirovali projekt Ženy v SNP Výber publikácií, ktoré rozširujú pohľad na vojnu, pamäť, marginalitu a historické mlčanie

V tomto díle byly použity nahrávky koncertu sboru Drużyna, Ester Grohové a Ondřeje Merty a autorská hudba k Partyzánské stezce, kterou složila Ester Grohová.

Podcast Raut moderuje Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou z tria Bláznivé bruschetty. Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE.