„Balancuji na hraně umění a designu. Design má být funkční, a jídlo funkční je, protože nás nasytí. Je to forma designu, která žije jen v tom daném okamžiku,“ říká Barbora Gábová, umělkyně a studentka naturopatie. Se svou kamarádkou a kolegyní Adélou Zapletalovou působí v AB and Collective a společně tvoří hostiny a jedlé umělecké instalace. Materiály použité v instalacích si pečlivě vybírají.

„Etika výběru surovin je úzce spojená s udržitelností. Pro mě a pro Adélu, se kterou spolupracuji, je výběr surovin zásadní, takže se snažíme pracovat s lokálními a sezónními surovinami, nakupovat biopotraviny a také zkoumat a podporovat biodiverzitu a zdravost půdy. Taky nepracujeme s masem, řešíme ochranu zvířat a etický chov – pod to spadá minimalizace potravin na hostinách a rautech. Nákupy si pečlivě plánujeme a snažíme se využívat všechny části surovin,“ vysvětluje Bára a dodává, že si uvědomuje určitou privilegovanou pozici, která jim umožňuje k surovinám takto přistupovat. „Jsme rády, že jsme v tom postavení, že si ty suroviny můžeme takhle vybírat, a ne každej má takovýhle štěstí…“ 

„Zamýšlím se nad konzumem a nad nesmyslným vytvářením dalších věcí.“ Ve svém uměleckém portfoliu má Františka Malasková třeba mísy z rýžového papíru. „Já jsem původně ty jedlé nádoby vytvořila, protože jsem nechtěla vytvářet další věci do tohohle světa. Protože mi přišlo, že je tady toho hrozně moc.“ Kromě umění se Františka věnuje také scénografii, kvůli které sbírá a shromažďuje spoustu věcí. „Přišlo mi nejvíc logické potom udělat něco, co pomine, co se rozloží a přestane existovat,“ říká Františka. 

V kulturních institucích roste oblíbenost unikátních uměleckých hostin. Souvisí tato tendence s aktuálními palčivými otázkami mladších generací, jejich finanční situací, s nedostupností bydlení a všeobecnou úzkostí z budoucnosti? „V době nejistoty je to jedna z mála věcí, kterou si můžeme dopřát a můžeme ovlivnit, jak si ji dopřejeme, je to možná i takový bezpečný útočiště a nějaký rituál, kterým si dáváme najevo, že na sebe ještě máme čas a můžeme o sebe pečovat alespoň touhle formou,“ říká Barbora. „Možná to vypadá posh, ale dá se to udělat krásné za málo peněz a je to dostupný pro všechny, takže to není elitářské, i když to tak může působit,“ dodává Františka. Kvůli rostoucím životním nákladům je pro mileniály nebo generaci Z těžší si dělat úspory nebo investovat. Dostupnost bydlení v Praze je nejhorší ve střední Evropě a pandemie covidu či válečné konflikty na Ukrajině a v Palestině jen přispívají k všeobecné úzkosti a deziluzi. Odkládat uspokojení (delayed gratification) se zdá zbytečné, když se nacházíme uprostřed klimatické krize a nevidíme za horizont pár desítek let. Tak proč si nedat předražený kus koláče…

Co se stane, když spojíme jídlo a umění? A proč tvořit umění, které často ani nezažije světlo druhého dne?

Podcast Raut moderuje Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou z tria Bláznivé bruschetty. Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE.