Beranidlo s hlavou Lenina, souboj hada Prahada s rytířem Pentalotem a pop-up městečko před parlamentem. Kolektiv Jezevky bojuje proti krizi bydlení, nerovnosti i globálnímu oteplování hravými performancemi, které mobilizují lidi napříč politickým spektrem. Jakou roli v akcích Jezevek hraje „zlobení“ a proč je potřeba dostat umělecké strategie mimo intelektuální bublinu galerií? Hoststvem nového dílu podcastu Raut jsou zástupci*kyně kolektivu Jezevka Bestie a Jezevka Mýval.

Aktivistický záběr Jezevek shrnuje sousloví „právo na město“. „Procesy jako je gentrifikace, zdražování bydlení nebo narůstající počet turistů nás z města vytlačují nebo nám ho znepřístupňují,“ říká členka vystupující pod přezdívkou Jezevka Bestie. „Akce, které pořádáme, mi pomáhají brát si město zpátky a najít si znovu lásku k místům, kam normálně nechodím. Právě tam totiž probíhá gentrifikace a otevírají se tam obchody, ve kterých si nic nemůžu dovolit. Nebo proto, že jsou ta místa zahlcená turisty,“ dodává Jezevka Bestie. 

Jezevka Bestie je také členkou Iniciativy nájemníků a nájemnic bojující za sociální změnu, která by přinesla důstojné najemní bydlení pro všechny. „Jezevky jsou aktivistická organizace, která se snaží hledat hravý způsob, jak reagovat na politická rozhodnutí nebo společenské a politické krize, například na krizi bydlení“ popisuje aktivistka podstatu performativních protestů, které se často odkazují na mytologii či pohádky a „nabourávají veřejný prostor skrze symboliku a mnohoznačnost“.

„Skrze symboliku a hravost promlouvají naše akce k více lidem na širším politickém spektru, než se může dařit přímočarému aktivismu, který volí radikální hlasité akce,“ vysvětluje Bestie. „Zároveň je podle mě aktivismus, který je zábavný a založený na radosti, fakt nejsilnější nástroj jak se nepřehltit a nevyhořet. Je třeba si uvědomovat, že je to pořád nějaká forma neplacené práce – proto je důležité se taky flákat, brát si od toho volno a odpočívat,“ dodává. 

„Tu hravost vnímám taky hodně přívětivým způsobem,“ souhlasí Jezevka Mýval, „dělá ty akce příjemnější pro veřejnost – ne, že by bylo cílem být příjemný pro veřejnost, ale chceme ukázat, že ten svět lze budovat i jinak, že lidi můžou třeba upéct té protichůdné organizaci buchty, protože jsme nakonec všichni lidi, co žijí ve stejném světě.“ Mýval se kromě Jezevek organizuje také v neziskové organizaci Jako doma, která pomáhá ženám bez domova.

Jak pro Bestie tak pro Mývala představují Jezevky naději ve feministickou budoucnost. „Scházíme se a sdílíme společný prostor, Jezevky jsou moje „chosen family“. Nejlepší částí je ten kreativní proces, když společně vymýšlíme další happening“, popisuje Mýval a dodává: „Je velmi izolující mít kolem sebe lidi, kteří dělají, jakoby se nic nedělo a jenom řeší, co dál konzumovat – to mi dělá mnohem větší úzkost, než když si ty problémy společně zvědomujeme. Myslím, že je nutné lidem připomenout, že mezi jejich demokratická práva patří i to být angažovaným občanem nebo občankou.“, dodává Mýval. 

„Budoucnost vidím v organizacích, které mi budou nabízet nějaké potěšení, solidaritu, alternativní rodinu, přátelství a komunitu, spíše než v nějakém čistě naštvaném protestním a produktivním aktivismu“, souhlasí Bestie. „Spolky jako jsou Jezevky fungují jako příjemná nenároková místa, kde si člověk nemusí zasloužit být jejich součástí. To je podle mě taky forma vzdoru vůči současnému společenskému systému, který naopak funguje velmi nárokově.“

Podcast Raut moderuje Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou z tria Bláznivé bruschetty. Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE.