Non-Aligned Feminist Friendships: křest bulletinu a diskuze
s Katiou Krupennikovou, Jelenou Petrović, Arminou Pilav, Terezou Stejskalovou a Bitou Razavi
Non-Aligned Feminist Friendship Collective © Nour Shantout, 2025
Jazyková přístupnost: Angličtina
Vstup zdarma
Non-Aligned Feminist Friendships je názvem kolektivu, který zkoumá feministické strategie propojující politickou představivost s uměním. “Non-Aligned” odkazuje na hnutí nezúčastněných zemí, povětšinou z globálního jihu, které během studené války odmítly volit mezi dvěma politickými bloky. Kolektiv NAFF se schází v soukromí i v rámci veřejných událostí, sdílí zkušenosti a průběžně spolu koresponduje. Usiluje o feministickou interpretaci politiky nezúčastněnosti. Táže se, jak projevovat solidaritu, mír a svobodu ve veřejném prostoru a uměleckých kruzích, zejména v kontextu omezování svobody slova v umění, akademické sféře a aktivismu, a to na pozadí přetrvávajících geopolitických konfliktů.
NAFF odmítá cenzuru, zastrašování a umlčování spojeným s rostoucím fašismem a strukturálním násilím, přičemž se vyhýbá vnucovaným kategoriím či zjednodušujícím volbám. Během setkání se uskuteční křest Bulletinu, v němž se píše o feministických strategiích, přijímání rozdílů a nejistot či sounáležitost založenou na vztazích, která se neustále vyvíjí a nezávisí na shodě nebo jednotě.
Přispěvatelky bulletinu: Margareta Kern, Katia Krupennikova, Jelena Petrović, Armina Pilav, Nour Shantout, Tereza Stejskalová a Bita Razavi.
Armina Pilav je architektka a umělkyně, nezávislá badatelka a bylinkářka působící na chorvatském ostrově Brač. V roce 2016 získala individuální stipendium Marie Curie za svůj výzkumný projekt „Un-war Space“, který rozvíjela na Technické univerzitě v Delftu (Nizozemsko), na níž v letech 2016–2019 také vyučovala na katedře architektury. V letech 2019–2022 působila jako výzkumnice a lektorka na katedře krajinářské architektury na Univerzitě v Sheffieldu, kde vyučovala program „Landscape, Art and Politics“ (Krajina, umění a politika). Armina vytváří experimentální prostory s pomocí transmediálních forem – prostřednictvím kolektivního myšlení, přírodních habitatů a divoké stravy, psychoprostorovosti, radikálního pozorování a feministické teorie odhaluje ekologii války a toxickou transformaci architektury, řek, zemí a mezidruhové společnosti. Je zakladatelkou Un-War Space Lab, nekurátorského programu Toxic Lands a rostlinné svatyně Divja, která se zaměřuje na pedagogiku rostlin a léčivé krajiny v soužití s ekosystémem ostrova Brač.
Jelena Petrović je nezávislá badatelka, teoretička současného umění a kurátorka, která se pohybuje na pomezí teorie umění, feministických epistemologií a geopolitiky či geopoetiky umění. Zavádí pojem „umělecké geografie“ jako způsobu uvažování o vztazích mezi uměním, prostorem a politickými představami v postjugoslávském, nezúčastněném a středomořském kontextu, chápaném jako překrývající se geopolitické zóny odporu a nepohodlí. Její práce se rozvíjí prostřednictvím výzkumu, psaní, spolupráce a kurátorských projektů. Je spoluzakladatelkou a členkou feministického kurátorského kolektivu Red Min(e)d (od roku 2011) a iniciativy Non-Aligned Feminist Friendships (od roku 2024). V letech 2008–2014 byla také členkou umělecko-teoretické skupiny Grupa Spomenik. V minulosti působila mimo jiné na Akademii výtvarných umění ve Vídni, IZK Graz, CEU Vídeň, IAS CEU Budapešť, Akademii výtvarných umění a designu v Lublani a ISH Lublaň.
Katia Krupennikova (*1982, Moskva, Rusko) je kurátorka, pedagožka a badatelka žijící v Amsterodamu. V současné době působí jako kurátorka v organizacích Stichting Landfall a Kunstwerk Kolderveen a jako lektorka experimentálních kurátorských studií v magisterském programu výtvarného umění na HKU University of the Arts Utrecht.
Krupennikova, absolventka kurátorského programu De Appel (2011–2012) a bývalá stipendistka BAK, basis voor actuele kunst (2019–2020), je kurátorkou absolventské výstavy TXT (textilní katedra) na Gerrit Rietveld Academie v roce 2026 a hostující redaktorkou 9. čísla časopisu Errant Journal s názvem Companions (2026). Mezi její nejnovější výstavy patří Politics of Rotation (samostatná výstava Poliny Kanis, PAKT) a Remembering Otherwise (samostatná výstava belit sağ, Framer Framed a Gemeente Amsterdam Oost). Mezi její dosavadní nezávislou tvorbu patří projekty s institucemi v Nizozemsku (De Appel Arts Center, A Tale of A Tub, Oude Kerk, Nest Ruimte, Framer Framed) i v zahraničí (Lotyšské centrum pro současné umění, Bergen Assembly, Ujazdowski Castle CCA, WKV Stuttgart a další).
Krupennikova přispívá do časopisu Metropolis M a je zakládající členkou kolektivů Oo(y)ster Mums a Non-Aligned Feminist Friendships (oba 2024). Je členkou redakční rady časopisu Errant Journal a působila jako hostující lektorka a externí expertka na uměleckých akademiích Artez (BEAR a Corpo-Real) a St Joost a jako členka poroty v Apexart (2024–2025) a Rietveld Review (2022).
Tereza Stejskalová je kurátorka a výzkumnice žijící v Praze v České republice. Je ředitelkou tranzit.cz a spoluzakladatelkou bienále Matter of Art. V letech 2018–2022 pracovala jako výzkumnice a lektorka na Akademii múzických umění v Praze. V roce 2017 iniciovala Feministickou uměleckou instituci, koalici kulturních institucí v ČR a na Slovensku kolem kodexu praxe. Spolupracovala na mnoha výstavách a projektech po celé Evropě. Publikuje texty v akademických i neakademických časopisech a je editorkou několika publikací.



