„V Brně je málo umění mimo velké instituce,“ říká Bára Bažantová, která s kamarády založila umělecko-kurátorskou platformu Fitness 3000. „Díky ní jsme se skamarádili s dětmi z Cejlu. Začala jsem je podporovat v učení, někdy je beru do bazénu, jednou jsme se šli podívat za mojí kamarádkou, když připravovala sérii obrazů,“ vypráví umělkyně, kterou chudoba zdejších obyvatel překvapila.

Squatterka, aktivistka a umělkyně Bára Bažantová, která je hostkou druhého dílu podcastu o současném umění Raut, žije v Brně, kde studuje Fakultu výtvarných umění Vysokého učení technického v Ateliéru environmentu. Její projekty se často týkají tématu veřejného prostoru, do kterých zapojuje nejrůznější komunity. Její Hladová zeď v roce 2019 spočívala v umístění kola štěstí před pobočkou úřadu práce. Účastníci si jako výhru mohli vytočit pracovní smlouvu na pracovní pozici při stavbě „hladové zdi“. Tu pak společně s účastníky postavila na bezejmenném náměstí, kterému obyvatelé brněnského Cejlu říkají „pod platany“.

Ulici Cejl v centru Brna a její okolí totiž po poválečném odsunu německého obyvatelstva zabydleli Romové, kteří se sem stěhovali z východních částí Československa. Čtvrť si vysloužila nálepku vyloučené lokality, které se v posledních letech do určité míry postupně zbavuje, zároveň se ale stává předmětem zájmu developerů. Hlučné a pulzující prostředí čtvrti láká i umělce, kteří do ní nejrůznějšími způsoby zasahují. „Ohrožuje je navíc zvyšování nájmu spojené s gentrifikací. Cejl prochází proměnou, aby navenek působil přívětivě, zásahy do čtvrti by ale měly být podle mého pro místní obyvatele užitečné.“

Svoji pozici ve vztahu k dětem vnímá Bažantová problematicky. „Jsem starší, mám zcela jiné postavení než oni. Umělci, kteří se věnují podobným projektům, by podle mého měli svoje projekty konzultovat s odborníky.“ Bažantová, která na Cejlu sama žije, se v minulosti veřejně vymezila vůči aktivitám umělkyně Kateřiny Šedé, která Cejl zmapovala v knižním průvodci nazvaném Brnox . Čím se podle Báry jejich přístupy liší? Čím je pozice umělce – sociálního pracovníka problematická? A jak se žije původním obyvatelům oblasti Cejlu, která vlivem gentrifikace prochází výraznou proměnou?