Eva Koťátková (1982) vystudovala v rodné Praze v roce 2008 Akademii výtvarných umění, a v roce 2007 se stala laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého. Absolvovala stáže v Salcburku, San Franciscu a ve Vídni. Následně zvolila doktorandské studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, které roku 2015 absolvovala dizertační prací o přenášení tvorby outsiderů do světa umění. Prostřednictvím kritické institucionální praxe v současném umění se zabývá alternativními vzdělávacími modely, ztělesněnou participací a způsoby, jak se vztahujeme k přírodě. Ve své působivé a komplexní tvorbě už od počátku své dráhy jako umělkyně, pedagožka a aktivistka čerpá ze hry, osobní a ztělesněné paměti, radikální imaginace s přesahem do budoucnosti, sociálních utopií a praktik péče a hledá stavební kameny lepších světů. Je spoluzakladatelkou Institutu úzkosti a časopisu Krunýř a angažuje se v několika vzdělávacích projektech, jako jsou Škola imaginace a Futuropolis. Samostatně vystavovala v Nottingham Contemporary (2023); Arter (Istanbul, 2023); Národní galerii Praha a CAPC Bordeaux (obojí v roce 2022), Kunstverein Hamburg (2018); Pirelli Hangar Bicocca (Milán, 2018); Belvedere 21 (Vídeň, 2017); Centre d’art contemporain (Pougues-les-Eaux, 2016). Svá díla představila také v Metropolitním muzeu umění (2018), na 16. istanbulském bienále (2019) a na documenta fifteen (2022).