Umění jako způsob utváření světa
Pardubická část bienále bude zahájena v pátek 12. června
Alex Sihelsk* – Zveromedze (snímek z filmu, 2025)
V pátek 12. června se otevře druhá část výstavy bienále Ve věci umění 2026 v Galerii města Pardubic (GAMPA). Komentovaná prohlídka za účasti kurátorstva Františka Fekete, Jakuba Gawkowskeho a vystavujících přiblíží kontext této svébytné části bienále, která přináší spekulativní vize budoucnosti, od mužského těhotenství k pastýřské útopii. Večer uzavře performance DJky Seby Kayan, propojující evropské a kurdské vlivy.
Margaret Raspé – Kontinuum © S laskavým svolením pozůstalosti Margaret Raspé a galerie Molitor v Berlíně
Výstava v Galerii města Pardubic (GAMPA) je nedílnou součástí celého bienále a zároveň vyjadřuje pojetí umění jako způsobu vytváření jiných světů. Zde jsou vize budoucnosti zkoumány prostřednictvím sociální, politické a umělecké imaginace. Na výstavě se představí Ștefan Bertalan, Cezary Bodzianowski, András Cséfalvay, Nosrat Karimi, Anne-Mie Van Kerckhoven, Běla Kolářová, Isadora Neves Marques, Margaret Raspé Alex Sihelsk*, Fedir Tetjanyč a Liliana Zeic. Výstava v Galerii města Pardubic potrvá do 26. září 2026.
Isadora Neves Marques – The Ovary (snímek z filmu, 2021)
Film Alex Sihelsk* vychází z představ o budoucí společnosti poháněné solární energií, kde si různé živočišné druhy navzájem rozumějí. Ve filmu sledujeme postavu queer pastýřky, která putuje krajinou se svým stádem. Během pastvy se jí vyjeví holistická duchovní vize, díky níž pochopí, jak udržitelně využívat energetické zdroje. Ștefan Bertalan byl jednou z nejvýznamnějších osobností rumunské neoavantgardy. Jeho umění se soustředí na výzkum a proces, přičemž ústředním tématem je příroda. Fotografie vystavené v GAMPA dokumentují vývoj rostliny fazole od semínka po vzrostlou rostlinu – metaforu lidské existence.
Liliana Zeic – Benefits of BDSM for Trauma Survivors © S laskavým svolením umělkyně a galerie lokal_30 ve Varšavě
Fedir Tetyanych byl vizionářský umělec, který se věnoval malbě, sochařství i performanci. Byl ovlivněn kosmismem, kybernetikou, tradicemi ukrajinského venkova a ekologií. Anne-Mie Van Kerckhoven je průkopnicí počítačového a mediálního umění, která na výtvarné scéně funguje už od 70. let. Její tvorba reflektuje neustálou snahu vědy hledat důkazy pro věci, o jejichž existenci jsou vědci přesvědčeni. Série obrazů prezentovaná na bienále je inspirována Georgem Boolem – matematikem, který vynalezl Booleovu algebru, systém dvou hodnot (pravda a nepravda), jenž se stal základem moderních počítačů a umělé inteligence.