Přízrak rolnictví. Přednáška a diskuze

Jazyková přístupnost: čeština

Vstup zdarma

Tomáš Uhnák ve své autorské přednášce přiblíží svůj výzkum pro bienále a podělí se o to, proč si myslí, že je důležité mluvit o rolnictvu v dnešní době. Kdo a kde jsou v Česku rolníci? Po umělecké přednášce bude následovat rozhovor s odborníky z výzkumu a praxe, kteří se zaměří na současnou environmentální a sociální roli drobných zemědělců a systémové výzvy, kterým čelí. Jak se snaží o tolik potřebnou agroekologickou transformaci dominantního průmyslového potravinového systému?

16:00–17:00 - Přednáška Tomáše Uhnáka

Ve svém novém uměleckém projektu pro bienále Ve věci umění nazvaném Přízrak rolnictví se umělec a badatel Tomáš Uhnák zabývá otázkou, kam „zmizelo“ rolnictvo po politické a ekonomické transformaci v 90. letech 20. století, a zajímá ho, zda nás tato politická identita – kdysi tak ústřední pro sociální hnutí venkovských lidí bojujících za svá práva a emancipaci – pronásleduje i dnes. Setkával se s drobnými ekologickými zemědělci po celé České republice, aby s nimi hovořil o jejich současné situaci, bojích a aspiracích, a ptal se jich také na to, jak se identifikují a jak vidí své postavení ve společnosti. Považují se za součást společenství 2,2 miliardy rolníků a drobných zemědělců, kteří pracují v zemědělství na celém světě? Co si myslí o UNDROP, Deklaraci OSN o právech rolníků a ostatních lidí pracujících na venkově, kterou přijalo Valné shromáždění OSN v roce 2018 po 20 letech mobilizace mezinárodního rolnického hnutí La Via Campesina, které deklaraci iniciovalo a formulovalo? Jsou pro ně nová práva rolníků, která prosazuje UNDROP, relevantní? Tomáš Uhnák se ve své přednášce podělí o poznatky ze svého výzkumu a instalace, kterou pro bienále vytvořil se svým uměleckým spolupracovnictvem Asiou Dér, Tamásem Kaszásem a Asunción Molinos Gordo.

17:30–19:30 – Diskuze: Sestavování budoucího zemědělství

Pojmy jako místní a drobní zemědělci se v poslední době staly módními slovy, která se používají v různých společenských a politických, národních a globálních kontextech. Existuje však mnoho nezodpovězených otázek. Kdo jsou tito drobní zemědělci? Jak vůbec víme, kolik jich je, když nefigurují ve statistikách? Co vyrábějí a jak žijí? Společně s předními českými odborníky z výzkumu i praxe se na tyto otázky podíváme a budeme diskutovat o otázkách, které jsou pro drobné zemědělce palčivé, jako je struktura využití půdy, sledování cesty od produkce přes zpracování a distribuci až po spotřebu. Budeme hovořit o strukturálních překážkách, které brání rozvoji drobného zemědělství, a pokusíme se navrhnout způsoby, jak je překonat, aby došlo ke změně na venkově a přechodu k udržitelnějším přístupům k zemědělství.

Součástí přednášky i rozhovoru s umělectvem bude prostor pro dotazy publika.

Účastnictvo: Vendula Donátová (ekologická zemědělkyně, Platforma Kultivarium), Radim Kotrba (věnuje se silvopastorálním systémům a je člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR), Jaroslav Pražan (specialista na agroenvironmentální politiku, ÚZEI – Ústav zemědělské ekonomiky a informací), Jan Valeška (ředitel AMPI – Asociace místních potravinových iniciativ), moderuje: Tomáš Uhnák

Zemědělství a pěstování rostlin bylo koníčkem Venduly Donátové již od malička. Většinou ji najdete na farmě ve foliovníku s rukama zabořenýma v substrátu či při vysévání a péči o sazeničky. Po střední zemědělské škole ve Velké Británii se dala na studium ekologického zemědělství v Praze na České zemědělské univerzitě. Již při studiu začala podnikat a založila své první skleníky – zeleninovou školku Kultivarium, kde pěstuje sazeničky pro ekologické zemědělce. Spolu s partou dalších zahradníků se také stará o produkci zeleniny na školní farmě Jednorožec v Roblíně a v komunitní zahradě na MetroFarm. Zároveň již ve svém okolí delší dobu vnímá potřebu a poptávku lidí po lokálních čerstvých potravinách, spojenou s touhou po kontaktu se zemí. Jejím posláním je tedy probudit v lidech stejnou vášeň pro pěstování zeleniny, jakou má ona sama, a to především skrze vzdělávání.

Radim Kotrba působí jako pedagog na katedře Chovu zvířat a potravinářství v tropech na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze. Dále pracuje jako výzkumný pracovník na oddělení Etologie ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze – Uhříněvsi. Dlouhodobě se věnuje faremnímu chovu jelenovitých v silvopastorálních agrolesnických systémech.

Jaroslav Pražan se zájmem o přírodu studoval rybářství a hydrobiologii na střední a posléze i vysoké škole (zde v rámci studia zootechniky). Svou profesní dráhu začal nejprve na pozici vedoucího na mléčné farmě. Ve snaze vnést světlo do vztahu zemědělství a životního prostředí na poli zemědělské politiky se však pustil do studia ekonomie v Anglii a potom i v ČR. Většinu svého profesionálního života se věnoval podpoře budování zemědělské politiky s cílem vliv zemědělství na životní prostředí zlepšit. Rozhled v této oblasti si rozšiřoval i v zahraničních projektech. Obnova funkcí krajiny a obnova venkova byly vždy motorem pro jeho odbornou práci. Trvale také na venkově bydlí.

Jan Valeška, zakladatel a ředitel Asociace místních potravinových iniciativ a spoluzakladatel Nadace Pro půdu a Farmářské školy, dále také komunitní zahradník, iniciátor mnoha projektů komunitou podporovaného zemědělství v ČR. Aktivně se zajímá o to, aby lidé mohli utvářet vlastní potravinový systém na základě udržitelnosti, vzájemnosti, a hlavně s radostí a láskou.

Tomáš Uhnák získal magisterský titul na Akademii výtvarných umění v Praze a v programu Food Policy na City University of London. V současné době je doktorandem a vědeckým pracovníkem na České zemědělské univerzitě, kde se zabývá výzkumem diskurzivních, ideologických, sociálních a materiálních formací zemědělsko-potravinářských paradigmat a režimů, alternativních potravinových sítí, ekologického zemědělství a teorií transformace potravinových systémů. Je členem Asociace místních potravinových iniciativ (AMPI), kde se jeho agenda týká komunitou podporovaného zemědělství, potravinové suverenity a agroekologie. Pravidelně přispívá do řady vědeckých, oborových a kulturně-politických časopisů s tematikou sociálních aspektů zemědělství a politické ekonomie potravinových systémů. Působí jako poradce pro potravinovou politiku a zemědělství, věnuje se extenzivnímu pěstování starých ovocných odrůd se zaměřením na agrolesnictví. Ve své umělecké praxi tematizuje teorii metabolické trhliny a využívá potraviny jako politický a sociální nástroj. Zúčastnil se umělecké rezidence a výzkumného projektu Kassandras (Atény, Řecko 2016), kde zkoumal politiku potravinové pomoci a pracoval jako dobrovolník při zavádění struktur pro samozásobování potravinami v uprchlickém táboře. Dále zkoumal pozicionalitu a odolnost aténských uměleckých kolektivů. V roce 2016 se také zúčastnil umělecké rezidence Delfina Foundation (program Politics of Food) v Londýně. V rámci programu uspořádal psychogeografickou cestu po Londýně, nazvanou Politics of Societal Digestion. Absolvoval výzkumný pobyt ve skupině pro sociologii venkova na univerzitě ve Wageningenu a výzkum v Nizozemsku (2022). Mezi jeho poslední výstavy patří Metabolická trhlina (galerie VI PER Praha, společně s Jirkou Skálou, 2023) a kolektivní výstava Myšlení obrazem (Galerie hlavního města Prahy, 2023) a Miam! (Garage COOP, Štrasburk, 2023).