„Nevíme, z jakých prostředí naši studenti pocházejí. Víme jen, že mají talent, protože projdou výběrovým řízením. Zajímalo mě, jestli umělecké vysoké školy dokážou znalosti lidí, kteří přichází z odlišných sociálních poměrů, srovnat,“ říká Jiří Skála, umělec a pedagog pražské Akademie výtvarných umění. Od roku 2018 spolu se socioložkou Johanou Chylíkovou vede sociologický výzkum zaměřený na ekonomický, kulturní a sociální kapitál studentů a studentek vysokých uměleckých škol.

„V rámci výzkumu jsme se ptali studentů, jestli se jejich rodiče setkávají s umělci a jestli jejich přátelé jsou také umělci. A chtěli jsme zjistit, odkud berou finance na svůj každodenní život,“ vysvětluje Skála a dodává, že studenti nejčastěji při škole pracují nebo je finančně podporují jejich rodiče. „Pro velkou část z nich jsou rodiče hlavním zdrojem příjmu,“ říká Chylíková, která působí v Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky.

Podle výsledků výzkumu zvyšuje materiální a kulturní zázemí předpoklady pro studium a síť kontaktů svých rodičů umělců mladí umělci často využívají. Vyplývá z nich však také to, že pro řadu z nich je klíčové, aby ze strany rodiny či blízkých cítili emocionální podporu a důvěru. Chylíková nicméně upozorňuje, že zjištění je třeba vždy vnímat v kontextu konkrétního respondenta.

“Neříkáme, že vždycky když jste z bohaté rodiny, tak to máte jednoduché. Z našich dat vyplývá, že to můžete mít těžké. Šlo nám i o to ukázat barvitost, která tu hraje roli,” říká socioložka a dodává, že studenti umění svůj původ v tvorbě často reflektují. Například jeden z respondentů vyrostl v dělnickém prostředí, což využívá jako zdroj inspirace.