Renz Lee

📍 Místo → GHMP

Zemědíla je název nerealizované výstavy filipínského umělce Renze Lee. Vychází z návrhu, který umělec připravil před svým předčasným úmrtím. Země je zde základem při prezentování umění a dílo odkazuje na činnost prostupující projektem. Sestává zejména z návrhů na papíře, které jsou velmi obecným popisem, a přesto osvětlují sdílenou křehkost média a tématu. Lee plánoval, že projekt má využívat tři umělecké formy: knihu, koláž a kresbu. Autor aktivně působil v odborových organizacích a ponořil se do historické (dis)kontinuity boje. Rozdělování chápal jako program uzpůsobený k ovládání zdrojů.

Lee pracuje s typologiemi, které rozděluje na menší skupiny dle vlastností, a ty následně rozšiřuje do jiných struktur, které dříve zabíral význam nebo ideologie. Jednou z nich je kniha či přesněji encyklopedie ponechaná jako objekt k vandalskému ničení. Ta autora přesvědčila, že odcizující diskurzy jako geopolitika si lze urvat na každém listu, který obsahuje vědění. Lee konkretizoval záměry kartografie nad rámec mapování, když zachytil papírovou drť a řezy ve dvourozměrném dioramatu, ultimátním paradoxu sociopolitické reprezentace umění připomínající tvrzení, že Země je současně plochá i kulatá. Podobně Zemědíla berou ze země půdu v narážce na progresivnost imaginace proti prioritě zaplavující pole útlaku: vykloubení a rozebrání teorie i praxe.

Další Leeovy objekty jsou implantovány na území muzea: jedním z nich je ironický kokos s vyrytým nápisem „LAND“ [Země]. Vykořenění je hlavním činem, který vysvětluje, jak se tyto zdánlivě nesouvisející věci dostaly do Prahy. Jsou výsledkem migrace a vysídlení, při němž příhodně překročí několik hranic.  Suvenýry rozptýlené jako umění jsou kulturními komoditami, které reprezentují tíživou situaci globálních pracovních podmínek a kromě toho posilují roli symbolického nemateriálního kapitálu při udržování státu quo příznivého pro elity.

Renz Lee (1995–2019) získal bakalářský titul v oboru malířství na Filipínské univerzitě (2016). Byl členem Tambisan sa Sining, kulturního křídla národní odborové skupiny Kilusang Mayo Uno. Získal stipendium na École Nationale Supérieure des Beaux-Arts v Paříži(2015–2016) a v roce 2017 se zúčastnil otevřeného ateliéru Mutual Unknown v Galeri Nasional v indonéské Jakartě. Své práce vystavoval v různých muzeích a galeriích, například v Manile,ale i jinde. Ústředním tématem jeho praxe je myšlenka kolektivní akce a hnutí a vizualizace globálních „občanských nepokojů“. Jeho kolážová tvorba reaguje na tyto myšlenky a usiluje o „vytvoření prostoru pro diskurz, prostoru, který přináší boj, formy odporu“.