Sráč Sam

📍 Venue → GHMP

Throughout her oeuvre, Sráč Sam has created her own definition of an artist. Her practice encompasses activities in various fields—not only visual art but also poetry, publishing, organizing, building, cooking and baking, hosting, conversing, curating, caretaking, child-rearing, mentoring, and many others. Her self-portrait aradecor, a special kind of tapestry involving a process of unfolding wool fibers, ironing them, and subsequently sewing them multiple times with a special machine, is an example of the multifariousness of her practice. The aradecor is a failed invention from the 1960s for the creation of nonwovens for practical use. The process did not work in practice, but after the revolution in 1989, the machine on which these nonwovens were made was bought by Milada Hynková, herself a professional artist. Sráč Sam has begun collaborating with Hynková in recent years. Moreover, she invited other contemporary artists to work with the machine, initiating a dialogue between mostly decorative textile-making and contemporary art. Her self-portrait is thus both an expression of her sovereignty as an artist who defines her own terms and also the result of her social, collaborative, and community-based practice. This self-portrait is accompanied by another self-portrait sewn on textile and smaller embroidery works created on the material found beneath the floor of an apartment where she had lived. In these needlework pieces, we are confronted with the artist’s vulnerabilities, the often painful memories of what she experienced in the apartment. 

Sráč Sam (*1969) je vizuální umělkyně, která žije a pracuje v České Bříze. Ve své práci se věnuje přehodnocování jazykových, vizuálních a sociálních vzorců, které vycházejí z mocenských podnětů a z jejichž součtu se následně vytváří pojem kultura. Založila galerii sam83, rezidenční centrum heARTbreaker, vydává nezávislý časopis PIŽMO a knižně vydala texty Vanda (2011), Kuniba má rád věci třikrát (2011) a Strach mého muže (2017). Odmítáním grantové politiky stojí mimo běžný galerijní a vydavatelský systém v České republice. Ve své práci se věnuje přehodnocování jazykových, vizuálních a sociálních vzorců, které vychází z mocenských podnětů (Foucaultovo pojetí) a z jejichž součtu je následně vytvářen pojem kultura.