Diskuze: Osobní a veřejné v době Instagramu. Jak se změnila politika v umění?

Jazyková přístupnost: čeština
Vstup zdarma
Omezená kapacita – rezervovat místo

Diskuze o proměnách uměleckých a kurátorských strategií, které v posledních letech a desetiletích sledují politické cíle. 

Diskutující: Marie Lukáčová, Milan Mikuláštík, David Kořínek a Jakub Polách

Moderuje: Noemi Purkrábková

Jedním z výrazných proudů politické kritiky v umění a kultuře je dnes zprostředkování zkušenosti těch, které většinová společnost přehlíží a znevýhodňuje – často žen nebo queer osob, ale také lidí vyloučených kvůli barvě pleti nebo sociálnímu původu či situaci. Reprezentace marginalizovaných osob, příběhů a postojů je v umění navíc často spjatá se strategiemi autofikce a dalšími metodami, které globální témata nahlížejí prostřednictvím osobní zkušenosti a identity nebo je jinak vztahují k vlastní pozici a situaci autorstva. Umělecké projekty tohoto typu tak nejsou pouze autonomním uměleckým dílem, ale nedílnou součástí osobního života tvůrců a tvůrkyň. Důraz na osobní rovinu navíc přirozeně zapadá i do očekávání vytvářených online prostorem sociálních platforem, kde se autorstvo samo stává objektem zájmu i terčem kritiky veřejnosti v míře, která byla dříve nepředstavitelná. Jaké výhody tato situace přináší umělkyním a umělcům, jejichž práce se pokouší komunikovat většinově nepopulární, společensky kritická anebo jinak menšinová témata? Jaké nové strategie se v rámci umění pro komunikaci těchto témat nabízejí a v jakém vztahu jsou k tradičním institucionálním rámcům? A v čem dnes tkví úskalí osobně zaměřené kritické umělecké práce?

Marie Lukáčová je kreslířka, animátorka, režisérka a pedagožka. Pracuje s náměty ze starých legend i současné ekonomiky, mixuje čarodějnické a rituální praktiky s exaktními daty o klimatické změně nebo finančních tocích. Její filmové projekty pak přetvářejí znaky vypůjčené z oblasti mytologie, politiky nebo lokálních příběhů. Působí jako pedagožka v Centru audiovizuálních studií na pražské FAMU.

Kateřina Olivová (1984) je performerka, umělkyně, pedagožka, kurátorka, feministka a matka. Ve své umělecké praxi se zaměřuje především na médium performance a jejím hlavním vyjadřovacím nástrojem je její vlastní nahé tlusté queer feministické tělo. Zabývá se tělesnosti a sexualitou, vztahy, emocemi, péčí, radostí a sny. Dlouhodobě prakticky i teoreticky vyvíjí a zkoumá emancipační koncept radikální body pozitivity.

Svůj doktorský výzkum vydala jako knihu Milk and Honey (2021), kde představuje skrze rozhovory s umělkyněmi a umělci, kurátorkami a kurátory, aktivistkami a aktivisty vliv rodičovství na jejich osobní i profesní životy.

Spolu s Darinou Alster v současné době působíme jako vedoucí Ateliéru nových médií II na Akademii výtvarných umění v Praze.

Jakub Polách je vizuální umělec a mikroinfluencer. Ve své praxi osciluje mezi výstavní činností, memy a stanováním. Jako umělecký  výzkumník se zabývá postgramotnou subjektivitou pozdně kapitalistických konzumentů v prostředí sociálních sítí a mainstreamových médií. Je doktorandem na katedře teorií a dějin umění FaVU VUT, kde se věnuje vlivu internetové meme kultury na fanouškovské komunity.

Milan Mikuláštík (*1975) je český intermediální umělec, kurátor, designér, sběratel a žurnalista působící v Praze. Studoval v ateliéru Konceptuálních tendencí na FaVU v Brně u Petera Rónaie a posléze na AVU v Praze v ateliérech Intermédia (Milan Knížák), Vizuální komunikace (Jiří David) a Nová média (Michal Bielický). 

Vystavuje od roku 1995 v Čechách, zahraničí i kyberprostoru. Mikuláštík vedle své sólové tvorby často pracuje ve spolupráci s jinými umělci. Od roku 1995 působí společně s Janem Nálevkou v uměleckém tandemu MINA. V roce 2003 byl jedním ze zakládajících členů umělecko-aktivistické skupiny Guma Guar.

V letech 2005 až 2008 pracoval jako redaktor a editor kulturní přílohy časopisu Reflex. V minulosti příležitostně přispíval také do dalších periodik (Ateliér, Umělec, Flash Art, Advojka).

Od roku 2012 přednáší na Vysoké škole uměleckoprůmyslové zahraničním studentům o pražské architektuře. Od roku 2014 do roku 2018 působil na UMPRUM jako odborný asistent v ateliéru Supermédia (společně s vedoucím Davidem Kořínkem). Od roku 2021 působil na AVU jako odborný asistent v ateliéru Malba 2 (společně s vedoucím Vladimírem Skreplem). Od roku 2023 působí v ateliéru Malba 2 AVU jako jeden z vedoucích pedagogů (ve spolupráci s Juliem Reichlem a Alešem Zapletalem). 

Od listopadu 2008 do června 2009 byl kurátorem pražské galerie NoD. Od září 2009 působí jako kurátor Galerie NTK a výstavního programu Národní technické knihovny v Praze, kde se soustředí především na velké skupinové přehlídky se zaměřením na vědu a techniku, architekturu, institucionální kritiku. Připravil řadu výstav v roli nezávislého kurátora v Čechách i zahraničí (Dům umění města Brna, Pražský dům v Bruselu/Belgie, České centrum v Berlíně, Zámek Moravany nad Váhom/Slovensko, Krajská galerie ve Zlíně, GVU Náchod a další).

Noemi Purkrábková je mediální teoretička, kurátorka a autorka textů o umění. Je spoluzakladatelkou amorfního kolektivu BCAAsystem, který se pohybuje na pomezí experimentální hudby a vizuálního umění. Působí jako doktorandka na Katedře filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a redaktorka časopisu Art Antiques. Je jednou z kurátorek pražské galerie Holešovická Šachta a členkou experimentální kurátorské platformy Proto Gallery Systems.