Balíček postkoloniálního myšlení — 4 knihy

Postkoloniální teorie se stala důležitým rámcem pro úvahy a kritiku proměny společnosti a světa v kontextu bývalých impérií a jejich kolonií, ale i tzv. východního bloku. tranzit.cz vydal všechny klíčové texty postkoloniálních studií v jednotné edici. Tyto texty zásadně ovlivnily uvažování současnosti, zejména pak v otázkách dekolonizace. Balíček čtyř svazků obsahuje texty Frantze Fanona, Homiho K. Bhabhy, Achillea Mbembeho, Edwarda W. Saida a Gayatri Chakravorty Spivak a je v prodeji za výhodnou cenu 790 Kč (původní cena celé série je 1280 Kč). Knihy je možné objednávat i jednotlivě.

Postkoloniální myšlení II.
Autoři: Anour Abdel –Malek, Chinua Achebe, Aimé Césaire, Achille Mbembe, Edward W. Said, Ngũgĩ Wa Thiongʼo

Hnutí za nezávislost v sobě nese také zásadní otázku postkoloniální identity – na jakém základě se rozvíjí a bude konstruována nová, osvobozená politika (národní) identity? Na jakém půdoryse bude krystalizovat pojem postkoloniálního národa – na základě národního esencialismu (předkoloniální etnické, jazykové, národní, kmenové „kořeny“...), anebo „konstruktivistickém“ (jako myšlená společenství)? Tyto dvě do značné míry nekompatibilní koncepce indikují problémy, které jsou blízké také svědkům i aktérům postsocialistické transformace po roce 1989. Publikace obsahuje klasické texty definující témata univerzality a diference, rezistence, jazyka jako epistemologické a imaginativní struktury moci ad. To, co tvoří specifiku zde přítomného výběru, jsou dva místní momenty pohledu na postkoloniální situaci – je to role autora a komunismus (respektive dědictví totalitního režimu a v jeho rámci formované stereotypy ideologií).

Homi K. Bhabha - Místa kultury
Homi K. Bhabha patří mezi nejznámější současné představitele akademické větve post koloniálních studií, působí jako profesor anglické a americké literatury a jako ředitel Humanities Center na Harvardské Univerzitě v USA. Bhabha opírá svojí reflexi o soudobé literární prameny, teorii literatury, aparát lacanovské psychoanylýzy, postkoloniální reference, derridovskou dekonstrukci a další autory evropského filosofického poststrukturalismu. Používá je ke kritickému promýšlení, reformulování a nové konstrukci představ a termínů identity a kultury národa. Jeho klíčový pojem „kulturní hybridity“ popisuje zrod nových forem kultury v kontaktních zónách vytvořených kolonizací a překonává vizi světa založené na neměnných identitách pramenících z kulturních lokací. V procesech produkce „ambivalence“, „imitace“, „mimiker“ v prostředí mezi kolonizujícím a kolonizovaným Bhabha zdůrazňuje vzájemnou propojenost a dialektiku těchto přenosů.

Postkoloniální myšlení IV.
Autorstvo: Arjun Appadurai, Ramón Grosfoguel, Stuart Hall, Dipesch Chakrabarty, Partha Chatterjee, Gayatri Chakravorty Spivak

Záměrem a hlavním smyslem antologie je zmapovat vývoj oboru postkoloniálních studií, objasnit jeho terminologii, klíčové pojmy, koncepty a teorie. Vzhledem k aktuálnosti a významu postkoloniálního diskurzu a jeho absenci v českém prostředí si tato publikace klade za cíl seznámit čtenáře s jeho základními myšlenkami a vývojem, tak, aby zároveň přispěla k širší kulturní debatě.

Publikace chronologicky navazuje na předchozí tři díly a objasňuje klíčové pojmy tématu, jakými jsou například: Ambivalence, Anti- kolonialismus, Diaspora, Diskurz, Druhý, Fanonismus, Feminismus a postkolonialismus, Globalizace, Hegemonie, Hybridita, Imperialismus, kulturní diverzita a další.

Frantz Fanon - Psanci této země
Psanci této země Frantze Fanona jsou psychiatrickou a psychologickou analýzou dehumanizačních vlivů kolonizace na jednotlivce - muže a ženu, a na národ, ze kterých plynou širší sociální, kulturní a politické důsledky příznačné pro vznik sociálního hnutí za dekolonizaci osoby a lidu. Francouzský název knihy Les damnés de la Terre pochází z úvodních slov Internacionály, levicové hymny 19. století.

Kniha prostřednictvím kritiky nacionalismu a imperialismu představuje diskuzi nad osobním a společenským duševním zdravím, diskuzi nad tím, jak je jazyk (slovo) využíván k ustavení imperialistických identit, jako je kolonizátor a kolonizovaný, s cílem naučit a psychologicky zformovat původního obyvatele a kolonizátora do jejich příslušných rolí otroka a pána, a diskuzi nad rolí intelektuála v revoluci.