Bruno Latour – Stopovat a skládat světy s Brunem Latourem: Výbor z textů 1998-2013

290 Kč

Autor: Bruno Latour
Editorka: Tereza Stöckelová
Překlad: Čestmír Pelikán
Jazyk: český
Vydal: tranzit.cz, 2016
Edice navigace – svazek 0017
Počet stran: 256
Vazba: měkká
ISBN: 978-80-87259-37-5

Kniha zachycuje myšlení autora v jeho výzkumném záběru od studií vědy a technologií přes analýzu povahy reprezentace v umění a náboženství po nejsoučasnější texty zabývající se globálním oteplováním či vědou a politikou v období antropocénu, kdy se lidstvo stává klíčovým geologickým činitelem na Zemi. Je to právě i tento široký záběr, který činí Bruno Latoura jednou z klíčových postav současných společenských věd a inspirátora uměleckých projektů.

Bruno Latour (* 1947 ve Francii) se zabývá filozofií, sociologií, historií a antropologií vědy. Mezi lety 1982 a 2006 byl profesorem v Centru pro sociologii inovací na Vysoké škole báňské v Paříži a hostujícím profesorem na UC San Diego, London School of Economics a Harvardově univerzitě. Od roku 2006 působí na pařížské Science Po a v současnosti také na London School of Economics a Cornellově univerzitě. Mezi jeho nejvlivnější díla z raného období patří Laboratory Life: The Social Construction of Scientific Facts (1979, se Stevem Wolgarem), Les Microbes: Guerre et paix, suivi de Irréductions (1984) a Science in Action: How to follow scientists and engineers through society (1987), v nichž rozvinul etnografii vědeckých laboratoří a formuloval principy zkoumání rozpracované později v teorii aktérů-sítí (ANT). Zásadní pro jeho věhlas na poli společenských věd, jakož i u širší veřejnosti byla útlá knížka vydaná v angličtině pod titulem We Have Never Been Modern (1993), která představuje jeho originální interpretaci modernity. O řadu let později, poté, co se zabýval především otázkami politické ekologie, na ni navázal ve svém díle An Inquiry into Modes of Existence (2013), kde systematizuje své filozofické myšlení. Latour v posledních patnácti letech také intenzivně spolupracuje s umělci. Byl kurátorem výstav „Iconoclash: Beyond the Image Wars in Science, Religion and Art“ a „Making Things Public: Atmospheres of Democracy“ (ZKM Center, Karlsruhe). Během svého působení na Science Po vytvořil studijní program Experimentu v umění a politice (SPEAP).