Randomroutines

Dílo vystavené ve Veletržním paláci:

Krajina z plotu I–VIII / 2013–2024 / instalace / osm soch / ocel / s laskavým svolením poskytli Péter Küllői, Judit Reszegi, Andrea Dénes a Árpád Balázs a Péter Bence

Tamás Kaszás (Szigetmonostor, n. Dunaújváros (Maďarsko), 1976) a Krisztián Kristóf (Budapešť, n. Budapešť (Maďarsko), 1976) spolupracují jako umělecké duo Randomroutines. V jejich díle Krajina z plotu si představují různé příběhy, které by se mohly odehrát v budoucnosti. Město je v plamenech, zatímco dvě osoby na poli sklízejí úrodu. Vodní hladina se zvyšuje. Divoká zvěř se ocitá na svobodě. Kam utečeme? Je tento les bezpečný? Jaké hranice a jaké překážky budeme muset překonat?

Umělci nahlížejí napjaté vztahy mezi lidmi a životním prostředím. Představují si svět po kolapsu, po rozvratu. Plot je vyrobený ze svařených ocelových tyčí, hojně používaného materiálu. Mají zpevňovací funkci a používaly se k posílení betonu. Využívaly se i při stavbě panelových domů v socialistické éře. Betonářská ocel se používala i na rozměrné kresby na stěny ve veřejném prostoru. Umělci tyče ohýbali a svařovali do podoby optimistických výjevů, které měly vzdělávat lid a propagovat socialismus. Na venkově se tento materiál používal k amatérskému kutilství. Vznikaly z něj zdobené ploty, okenní mříže i závěsné konstrukce na květiny. Takto tvořivě reagovali za socialismu lidé na skutečnost, že si podobné věci nemohli koupit.

Randomroutines pokládá kutilské svařování za způsob lidového umění a využívá ho k vyprávění vlastních příběhů. v tomto díle se tak mísí styl osvětových nástěnných kreseb se stylem, který se uplatnil ve venkovských domácnostech. Evokuje vesnické ploty, ale také policejní zátarasy a poukazuje tak na společenský neklid, který číhá v budoucnosti.