Pınar Öğrenci

Dílo vystavené ve Veletržním paláci:

Vzdorující les / 2019 / site-specific multimediální instalace / video smyčka (1 min 7 s), videodokumentace (37 min), audio (3 min 30 s), 40 holí*, kovová konstrukce, vlasec / s laskavým svolením umělkyně

* Jde o čtyřicet dřevěných holí posbíraných od žen, které zorganizovaly protest proti tepelné elektrárně a vodním elektrárnám v černomořské oblasti v Turecku. Zvuková nahrávka zachycuje kolektivní bouchání holemi o zem. Součástí jsou tři video záznamy rozhovorů. Vytvořeno pro 7. sinopské bienále, 2019.

Když se chceme bránit a protestovat, jakou zbraň si pro to vybereme? Jak vzdorujeme? Pro umělkyni a filmařku Pınar Öğrenci (žije v Berlíně, n. Van (Turecko), 1973) je symbolem odboje venkovských žen z pobřeží Černého moře v Turecku čtyřicet holí. Tyto ženy protestovaly proti vybudování tepelné elektrárny v Gerze a vodní elektrárny v Aslandere. Postavily se na odpor policii a použily k tomu své každodenní pracovní nástroje – dřevěné hole. Pomocí nich dělaly hluk; chtěly, aby je bylo slyšet. Těmito nenásilnými prostředky úspěšně zastavily soukromé energetické projekty, které chtěl podpořit i stát. Elektrárny by ohrozily ekologickou rovnováhu mezi lidmi a zbylou přírodou v regionu. Ženy tak chránily řeky, které jsou pro jejich zemědělskou činnost nepostradatelné. Pro ně však znamenají ještě mnohem víc: mohou u nich odpočívat, potkávat se, mohou v nich plavat. Pınar ženy požádala, aby se o své zážitky podělily v sérii videorozhovorů. Souhlasily také s tím, že pro instalaci Vzdorující les poskytnou své hole, jež symbolizují jejich boj a kolektivní sílu. V jádru filmů a instalací Pınar Öğrenci jsou náročné každodenní zápasy. Často se zabývá tím, jak jsou lidé nuceni opouštět své domovy, stěhovat se do nových míst, přežívat a vzdorovat. Hledá příběhy, o nichž mluvíme jen málo, a skrze svou tvorbu na ně upozorňuje.