Kateryna Lysovenko
Dílo vystavené ve Veletržním paláci:
Noha bronzové trojnožky, 11.–12. století (místo nálezu: jižní Kazachstán, Taraz, přijato do sbírky: 1940, oddělení/sektor: Střední Asie, Kavkaz a Krym); džbán 3. století n. l. (místo nálezu: SSSR, oblast Brest, obec Trišin, přijato do sbírky: 1963, oddělení/sektor: Archeologie východní Evropy a Sibiře); nádoba s trubicovitým odtokem, 5.–3. století př. n. l. (místo nálezu: jižní Kazachstán, archeologické naleziště Berkkara); úlomek figurky, 2. tisíciletí n. l. (místo nálezu: Kavkaz, Dagestán, přijato do sbírky: 1924, oddělení/sektor: Střední Asie, Kavkaz a Krym); maska vytvořená na hlavě muže – cca 10 cm zelená hedvábná tkanina položená na obličej, n. l. (místo nálezu: Chakaská republika, archeologické naleziště Oglachty, přijato do sbírky: 1969, oddělení/sektor: Archeologie východní Evropy a Sibiře); kaftan pokrytý syrským hedvábím se símurgy, 9. století (místo nálezu: Kavkaz, Karačajsko-Čerkesko, přijato do sbírky: 1970, oddělení/sektor: Střední Asie, Kavkaz a Krym); zlatá naběračka s vyrytým zdobením, 8. století (místo vytvoření / škola: Zlatá Horda, archeologické naleziště Carevsko, oddělení/sektor: Střední Asie, Kavkaz a Krym); flakon (archeologické naleziště Chersonésos, přijato do Ermitáže: 1900, předal Říšský archeologický výbor); detail trůnu, 7. století př. n. l. (místo vytvoření / škola: Urartu, přijato do sbírky: 1885, oddělení/sektor: Starověký východ); polstrování pochvy meče, 7. století př. n. l. (místo nálezu: oblast Cherson, Jelizavetgrad, archeologické naleziště Kurgan – Melgunovský poklad, materiál/technika: zlato, kůže, mastix, plastic, rozměry: délka 43,3 cm, šířka 12,1 cm (max.), šířka 2,8 cm (min.), přijato do sbírky: 1763, oddělení/sektor: Archeologie východní Evropy a Sibiře); váza s reliéfem s mytologickými výjevy se dvěma uchy ve tvaru kentaurů, 2. polovina 4. století př. n. l. (místo nálezu: Moldavsko, Contesti, přijato do sbírky: 1841, oddělení/sektor: Archeologie východní Evropy a Sibiře) – v Ermitáži vyzývají k diskusi o tom, komu patří minulost. / 2023–2024 / instalace / s laskavým svolením umělkyně
* Nový projekt pro bienále Ve věci umění Praha.
Archeologické artefakty ukradené a odvezené do Ermitáže za dob ruského carství, SSSR i moderního Ruska vyzývají k diskusi o tom, komu patří minulost, 2023–2024, bienále Ve věci umění 2024, Národní galerie Praha – Veletržní palác (c) Jonáš Verešpej
Malby Kateryny Lysovenko (žije v Kyjevě, n. Kyjev (Ukrajina), 1989) jsou světlé a někdy znepokojivé. Zobrazuje na nich krajiny, které připomínají otevřené rány, bájná stvoření chránící svůj prostor, děti či postavy s mužskými i ženskými rysy, které odpočívají a čtou si v úkrytu. Kateryna maluje i válečné a brutální scény. Poukazuje tak na historii lidského násilí, zrad a obětí. Současně mnohé z jejích děl poskytují divákům bezpečný prostor, mohou nás něco naučit, mohou nám pomoci, můžeme v nich nalézt útěchu. Hranice mezi mírem a válkou je velice křehká. Na Kateryniných malbách získávají svůj vlastní život nejen lidé, ale i předměty – promlouvají, cestují, zabíjejí či chrání. V nové instalaci spolu mluví předměty z muzea Ermitáž v ruském Petrohradu. Tyto předměty pocházejí z různých kultur různých dob, jež se ocitly pod koloniální nadvládou ruské říše. Někdo je ukradl nebo podvodně zakoupil. Skončily ve sbírkách daleko od míst svého původu. Během válek, i v případě dosud trvající ruské invaze na Ukrajinu, byly tisíce takových objektů ukradeny nebo zkrátka zničeny. Často dnes ani nejsou vystaveny, a pokud ano, stávají se symboly nadvlády. Muzea jsou pro tyto objekty vlastně vězením. Kateryna Lysovenko je maluje – nádobu z Kazachstánu, figurku z Dagestánu, nástroj z Ukrajiny – a tak se ocitají vedle sebe. Klade je tváří v tvář k sobě navzájem i k návštěvníkům výstavy. O jaké příběhy se s nimi podělí? Chtějí se vrátit domů? Jak se mohou osvobodit?
Kateryna Lysovenko během rezidence pro bienále Ve věci umění, srpen 2023 @ MeetFactory (c) Tereza Havlínková
Kateryna Lysovenko v letech 2008–2013 studovala na Oděské umělecké škole Mitrofana Grekova (Oděske chudožie učilišče meni Mitrofana Grekova, Grekov Odesa Art School). V letech 2013–2018 absolvovala bakalářské studium na Národní akademii vizuálních umění a architektury (Nacionalnaja akademija obrazotvorčovo mistěctva i architěkturi, National Academy of Fine Arts and Architecture). Jejími médii jsou monumentální malba, malba, kresba a text. Kateryna se zabývá studiem vztahu ideologie a malířství, vytvářením obrazu oběti v politice a umění od antiky po současnost. Nahlíží na malbu jako na jazyk, který může být instrumentalizován nebo osvobozen. Před invazí v plném rozsahu žila a pracovala v Kyjevě. Nyní žije ve Vídni, kde studuje Akademii výtvarných umění ve Vídni (Akademie der bildenden Künste Wien).