Asunción Molinos Gordo

Díla vystavená ve Veletržním paláci:

El Fellah Ando Fes (Rolník má motyku) / 2013 / instalace / 25 archů papíru, zápisník v pevných deskách

Přízračné zemědělství (Hospodaření s neomezenými zdroji) / 2018 / textilní díla / ručné šití technika Kheimeya (2,5 × 2,5 m / 1,5 × 1,5 m / 1,5 × 1,5 m)

Rolnické CV / 2015–dosud / instalace / texty / s laskavým svolením umělkyně a Travesía Cuatro

El Fellah Ando Fes (Rolník má motyku), 2013, bienále Ve věci umění 2024, Národní galerie Praha – Veletržní palác (c) Jonáš Verešpej

Asunción Molinos Gordo (žije mezi Madridem a Cairem, n. Aranda de Duero, Burgos (Španělsko), 1979) je umělkyně a výzkumnice, jejíž práce zkoumá současné rolnictvo. Drobné a střední zemědělce vnímá nejen jako pěstitele a pěstitelky potravin, ale také jako tvůrce či tvůrkyně kultury. Udržují totiž při životě tradiční vědění a přispívají k novému vědění odbornému. Asunción se zajímá o venkovský život, chce pochopit hodnotu a složitost jeho kultury. Proč ji tak málo vnímáme a tolik opomíjíme? Na bienále Ve věci umění prezentuje dvě díla, která vypráví příběhy o proměnách venkova na Blízkém východě a v severní Africe.

Spolupracuje také s českým umělcem a badatelem Tomášem Uhnákem na jeho novém projektu pro bienále. Společně vytvořili lokální adaptaci jejího aktuálního díla Rolnické CV, které se zaměřuje na situaci drobných farmářů v České republice. El Fellah Ando Fes [Rolník má motyku] vypráví o proměně rolnické práce v Jordánsku na Blízkém východě. Asunción si všimla, že drobní zemědělci často vystupují v příkladech cvičení arabské kaligrafie a mluvnice, s nimiž se děti setkávají ve školní výuce. Takové věty však popisují, jak rolníci pracovali v minulosti, a zobrazují jejich situaci přikrášleně: Rolník jí pečeného holuba. Proto se rozhodla vytvořit nová cvičení, v nichž by se odrážely problémy, které dnešní zemědělce sužují: Voda k zavlažování byla privatizována. Úrodná půda se začíná měnit v poušť. Rolník nechce, aby jeho děti pracovaly v zemědělství. Tyto věty jsou ručně psané na papír s modrými linkami připomínající školní sešit. Tím nám umělkyně připomíná, že se o situaci v dnešním zemědělství máme stále co učit.

Přízračné zemědělství si propůjčuje název z videohry s otevřeným světem Tom Clancy’s Ghost Recon Wildlands. v hrách s otevřeným světem mají hráči svobodu nevšímat si hlavního zadání a vytvářet si vlastní příběh na základě toho, čeho chtějí ve hře sami dosáhnout. Asunción si všimla, že něco podobného se stalo v egyptském zemědělství, kde se různorodé zájmy a přání nesetkávají a nespolupracují pro dobro všech. Využívá satelitní snímky ke srovnání dvou typů zemědělství: malé plochy v deltě Nilu, které obhospodařují čtyři miliony egyptských rolníků (fellahinů), a rozsáhlá kruhová pole v poušti, která spravují soukromé firmy ve spolupráci s vládou. Rolníci využívají k pěstování rozmanitých plodin, kterými se živí lidé v Egyptě, obnovitelný vodní zdroj – řeku Nil. Naproti tomu pouštní pole vyžadují podzemní vodu – neobnovitelný zdroj – a navíc musejí být neustále zavlažována. Plodiny jsou určeny převážně na vývoz, na čemž vydělávají soukromé firmy. Jen zlomek slouží jako potrava pro lidi, většina úrody se prodává jako krmivo pro dobytek do Saúdské Arábie.

Asunción vytvořila sérii textilních děl, která zachycují napětí mezi těmito dvěma modely pěstování. Využívá egyptskou techniku výroby textilií khajamija, která se tradičně používá k vyobrazení výjevů z rolnického života, zvířat, plodin a islámských geometrických tvarů. U Asunción se z geometrických tvarů staly koláčové grafy nebo nenasytné figurky Pac-Mana. Kolik rolnických políček se vejde do jednoho kruhového pouštního pozemku? Kolik půdy využívají drobní zemědělci a kolik velké firmy? Jak mohou fellahin vzdorovat tlaku agrobyznysu?

Asunción Molinos Gordo pro Ángelu Suárez (c) z archivu umělkyně

Asunción Molinos Gordo je badatelka a výtvarná umělkyně. Její práce je silně ovlivněna výzkumem v oblasti antropologie, sociologie a kulturních studií. Hlavním tématem její práce je současné rolnictvo. Zpochybňuje kategorie, které definují „inovace“ v současném dominantním diskurzu, a zkoumá různé formy intelektuální nadvlády od města po venkov. Ke zkoumání venkova využívá instalace, fotografie, videa, zvuk a další média, přičemž ji vede silná touha porozumět hodnotě a komplexnosti jeho kulturní produkce, stejně jako zátěži, která jej udržuje neviditelným a marginalizovaným.

Vytvořila díla reflektující využívání půdy, architekturu nomádů, stávky zemědělců, byrokracii v územní správě, transformaci venkovské práce, biotechnologie a globální obchod s potravinami. 

Molinos Gordo získala se svým projektem WAM (World Agriculture Museum) cenu Sharjah Biennial Prize 2015 a reprezentovala oficiální sekci Španělska na 13. havanském bienále 2019. Její práce byly vystaveny na místech, jako je Victoria and Albert Museum a Delfina Foundation v Londýně, v centru umění Jameel Arts Centre v Dubaji, v Mezinárodním centru současného umění Arnolfini v Bristolu, v Townhouse Gallery v Káhiře, Darat al Funun v Ammánu, v galerii Tranzit v Praze, Art Basel Miami Beach na Floridě, na Kapadockém festivalu (Cappadox Festival) v Uchisaru v Turecku, ve Finském muzeu fotografie (Suomen valokuvataiteen museon, Finnish Museum of Photography) v Helsinkách, v Muzeu umění Carrila Gila (Museo Carrillo Gil) v Ciudad de México a v Zapopanském muzeu umění (Museo de Arte de Zapopan [MAZ]) v Zapopanu v Mexiku, v Muzeu současného umění Kastilie (Museo de Arte Contemporáneo de Castilla [MUSAC]) v Leónu ve Španělsku, CA2M (Madrid, Španělsko), CAB de Burgos (Španělsko), Matadero (Madrid, Španělsko), v La Casa Encendida v Madridu a dalších.

Magisterský titul získala v oboru teorie a praxe současného umění na Madridské univerzitě (Universidad Complutense de Madrid), kde také absolvovala magisterské studium v oboru teorie a praxe současného umění. Vystudovala také obor antropologie a etnografie na UNED (Španělsko). Zastupuje ji galerie Travesía Cuatro.