Anca Benera & Arnold Estefán

📍 Místo → Nemocnice

Anca Benera a Arnold Estefan umělecky spolupracují od roku 2011. Jejich tvorba v podobě instalací, videa a performancí vychází z výzkumných metodologií a snaží se odhalovat vzorce skrývající se v historických, sociálních a geopolitických narativech. Ve svých nedávných dílech zkoumají fenomén člověkem vytvářené krajiny na různých místech světa, při němž se utváření a poznamenávání krajiny pojí s čím dál častěji se vyskytujícím státním násilím a přílišným vytěžováním přírodních zdrojů. Jejich tříkanálová videoinstalace přináší juxtapozici tří různých geografií – namibijské pouště, sousedícího Atlantiku a rumunského pobřeží Černého moře – a průmyslu propojeného neprůhlednými obchodními sítěmi, které pojí jeden nerost: diamant. Historie těžby diamantů v Namibii, tehdejší součásti kolonie Německá jihozápadní Afrika, započala v roce 1908, a protože se zdroje na pevnině pomalu vyčerpávají, dalším těžařským cílem se stává oceán. Z vyvřelých hornin u namibijského pobřeží označovaných jako modrá hornina se těží jedny z nejkvalitnějších drahokamů. Jizvy na namibijské pouštní krajině mají své protějšky ve svařených švech první na míru vyrobené lodi určené k těžbě diamantů. Její výrobu zadala skupina De Beers ve spolupráci s namibijskou vládou a byla postavena v rumunských loděnicích roku 2021.

Umělecká praxe Ancy Benery (*1977) a Arnolda Estefana (*1978) je založena na výzkumu, který je podněcován skrytými nebo neviditelnými vzorci určitých historických, sociálních nebo geopolitických narativů. V centru jejich projektů často stojí vztah mezi historií a životním prostředím, klimatem, ekologií a politikou. Mezi jejich výstavy patří: Subnature, Trafo, Budapešť (2021-sólo); The Normal, Talbot Rice Gallery, Edinburgh (2021); 39. irské bienále 39th EVA International (2021); Potential Worlds, Migros Museum, Curych (2021); Slow Life, Ludwig Museum, Budapešť (2021); Overview Effect, Muzeum současného umění v Bělehradě (2020); Persona, MUCEM, Marseille (2019); The Last Particles, 40mcube, Rennes (2019); MAC International Art Prize, Metro-politan Arts Centre, Belfast (2018); Manufacturing Nature, FRAC des Pays de la Loire, Nantes (2018); Natural Histories. Traces of the Political, MUMOK Wien (2017); Sights and Sounds, The Jewish Museum, New York (2016), The School of Kyiv, Kyjevské bienále (2015); Global Control and Censorship, ZKM, Karlsruhe (2015); The Brancusi-Effekt, Kunsthalle Wien (2014); Mami, jsem barbar?,13th Istanbul Biennial (2013); Intense Proxim-ity, La Triennale, Palais de Tokyo, Paříž (2012); Navigating London’s Lost Rivers, Camden Arts Centre London (2011). Žijí a pracují v Bukurešti a ve Vídni. 

Foto instalace (c) Jonáš Verešpej