Soegeng Soejono přijel do Prahy 10. září 1963 na stipendijní program v rámci spolupráce mezi Indonésií a Československem. Dorazil s cílem studovat pedagogiku, dětskou psychologii, kulturní politiku a masmédia podobně jako mnozí jeho vrstevníci, kteří se hlásili na různé vysoké školy východního bloku. O dva roky později, v roce 1965 mu bylo nabídnuto, aby se vrátil do Indonésie poté, co se jeho rodná země stala dějištěm tragických událostí známých jako indonéský masakr. Místo aby se Soegeng Soejono vrátil do země, v níž nemilosrdný despota Suharto zaváděl svůj „nový řád“, rozhodl se vrátit pas a zůstat v Evropě. V roce 1971 se oženil a nadobro se usadil v Československu. Roku 1998 se vydal do Indonésie poprvé po zhroucení nového řádu a v roce 2017 se poznal s Vincentem Rumahloinem. S videem a instalacemi, které uvidíte, jsou spojeny desítky setkání zaměřených na příběh Soegengova života viděného zevnitř i z vnějšku velkých narativů 20. století. Dílo staví most porozumění mezi jihovýchodní Asií a východní Evropou a představuje dalšího příklad toho, jak můžeme číst naši minulost z nové perspektivy, když propojíme dva periferní kontexty.
Vincent Rumahloine (*1984) se narodil v Tasikmalayi v Západní Jávě v Indonésii a vyrůstal v Bandungu. V roce 2009 absolvoval obor keramika na Bandungském technologickém institutu. Než se v roce 2014 stal umělcem na plný úvazek, pracoval jako učitel a sociální pracovník s oběťmi HIV/AIDS. Je vítězem šestého ročníku soutěže Bandung Contemporary Art Award 2019. Jeho projekt Moving Museum o nevyprávěných příbězích a komuniách na předměstí byl představen ve veřejném prostoru Pulosari v Bandungu, na zámku Contemporary Ujazdowksi ve Varšavě (Polsko) a v Indonéské národní galerii v Jakartě. Jeho práce reaguje také na xenofobii a způsob, jakýmjsou vytvářeny rozdíly mezi komunitami. Prostřednictvím svých projektů se snaží nabídnout zážitek pobytu v bezpečném prostoru, který vytváří společnou půdu a pocit přítomnosti v daném okamžiku beze strachu a předsudků. Ve své práci s komunitami a institucemi se snaží zkoumat kolektivní vzpomínky, archivy, hodnoty, prostory a sociální vztahy, aby našel společnou řeč všech lidí.