Alina Popa s Florinem Fluerasem
Uzdravit linii, 2018 (AP)
Nezážitky, průběžně od roku 2016 (FF), performance
📍 Místo → GHMP
Vzájemně se podporující, virtuální propojení tvorby rumunské umělkyně Aliny Popy a umělce Florina Fluerasa se na výstavě objevuje jako propojený návrh, který na jednu stranu připomíná performativní akce, na druhou představuje těleso existující paralelně vůči jejich vlastním individuálním dílům. Neoddělitelná přítomnost díla Aliny Popy Uzdravit linii ve Fluerasových Nezážitcích vede k tomu, že si navzájem slouží k určité aktivaci nebo dokumentaci a zasazují do kontextu definici tvorby tohoto autorského dua, tedy „umělecká díla jako světy umění“. Tento princip si ozkoušeli v „mírně choreograficky připravených procesech ustanovujících umělecká díla“ v rámci projektu Artworlds [Umělecké světy].
V díle Uzdravit linii je na podlaze nakreslena čára odpovídající výšce umělkyně. Příchozí se mohou linie dotknout, čímž ji uzdraví. S touto post-terapeutickou situací se prolínají Nezážitky, další proces Artworlds v rámci projektu Black Hyperbox. Na rozdíl od souběžnosti linie a jiného těla v díle Aliny Popy jsou v Nezážitcích těla přítomna, neboť jsou sem vložena jako vlny v „nevhodných“ kontextech, kde se již odehrává jiný systém postojů a chování. Obě emočně orientované intervence vyzařují tvorbu umění a života v těch nejabsurdnějších, nejvíce odcizujících propastech mezi konceptem a zkušeností.
Alina Popa (1982–2019) byla rumunská umělkyně, která se pohybovala mezi choreografií, teorií a současným uměním. Byla spoluzakladatelkou The Bureau of Melodramatic Research (BMR) a spoluiniciátorkou platformy ArtLeaks. Její politický a umělecký výzkum se soustředil na teorii afektu, vztah mezi neoliberalismem a melodramatem a ideologické vazby mezi horolezectvím a nacionalismem. Popa vystudovala finance na Bukurešťské akademii ekonomických studií (2000–2004) a poté studovala malířství, kinematografii a fotografii na Maďarské univerzitě výtvarných umění v Bukurešti (2003–2009). V BMR, kterou založila spolu s Irinou Gheorghe v roce 2009, zkoumala způsoby, jakými jsou emoce genderovány a feminizovány, vytvářela díla, která se zabývají dopady kapitalismu v současné společnosti, a vytvořila online platformu, jejímž cílem je zesílit hlasy kulturních pracovníků, jejichž pracovní práva byla porušena. Vystavovala a vystupovala v různých institucích, například ve vídeňském MUMOK, istanbulském DEPO a berlínském Martin Gropius Bau. Žila a pracovala v Bukurešti.
Tvorba Florina Fluerase (*1978) zasahuje do oblasti politiky, filozofie, spirituality, zdravotnictví, médií, vzdělávání a literatury. Vytváří performativní setkání mezi uměním a jeho okolím, ovlivňuje konvence a jistoty v obou oblastech. V Artwork přetváří díla v praktiky, komponuje „metodu“ ve formátu somatických/duchovních metod. S Alinou Popa vytvořil alternativní umělecké prostředí the Clinics, kde vznikla umělecká díla jako Artworldy, Unsorcery a , Black Hyperbox. S Ionem Dumitrescu inicioval Postspectacle, praxi uplatňování performativních nástrojů mimo umění, jako v Presidential Candidacy. Vystavoval na mnoha místech: Fap Sao Paulo, DEPO Istanbul, Ujazdowski Castle Varšava, Jardim Equatorial São Paulo, Fabrica de Pensule Cluj, MUMOK Kino Vídeň, HAU Berlín, TQW Vídeň, Karas Záhřeb, DeSingle Antverpy, Suprainfinit Bukurešť, Atelier 35 Bukurešť, MNAC Bukurešť, Salonul de Proiecte Bukurešť, Berardo Museum Lisabon, Aleppo Brusel, Akademie Solitude Stuttgart, Europalia Brusel, Bozar Brusel, Swimming Pool Sofia.