Eva Koťátková – Obrazový atlas dívky, která rozřezala knihovnu na části. Institucionální, provozní a organizační řády a vyhlášky z let 1961–1989

Obrazový atlas dívky, která rozřezala knihovnu na části je kniha, která není určena ke čtení, poněvadž obsahuje jen nemnoho slov. Autorka vede promluvu jako pitvu vytěsněných i nalezených obrazů, aniž by mluvila či užívala jazyk. Rozparcelovává tělo, odděluje údy, jež se kříží s domy nebo ptačími křídly. Žádný celek není jednotný, drží ho jen prozatímní a rozporné síly. Různorodost obrazů je znakem konfliktu forem i těl. Konfliktu mezi pouhým životem a normami společnosti či jejími disciplinárními institucemi.

Přístup Evy Koťátkové leží někde na hranici mezi exaktní pečlivostí vědeckého pracovníka a svobodnými možnostmi současného umělce a autorka dokáže oba tyto pohledy precizně vybalancovat.

Autorka se pohybuje na poli konceptuálního umění navazujícího na tradici 60. let, které je však v její tvorbě obohaceno hravostí a jistou nadsázkou. Přístup, který volí při zkoumání role jedince a jeho osobního prostředí ve společnosti, je sice hravý, nikoliv však jednoduchý, či povrchní. Koťátková skrze své realizace komunikuje s divákem resp. čtenářem, kterému je průvodcem při zkoumání dobře známých společenských vazeb, vztahů a rituálů. Vše však probíhá v rámci světa stvořeného skrze její osobitou imaginaci.

Intenzivněji se ve své tvorbě zabývá tématem společenské izolace a vlivu výchovy, v nedávné tvorbě pak vztahem profesionálního umění a umění duševně chorých. Základní techniky, které Koťátková používá, jsou kresba – mnoho jejích kreseb vzniká bez jasného záměru a představy, které se projeví teprve později ve výsledné formě a obsahu- dalšími médii jsou video a fotografované performance, které lze charakterizovat jako hravá prozkoumávání umělčina bezprostředního okolí – předmětů i lidí.

Kniha vychází díky laskavé podpoře hunt kastner, Praha a Meyer Riegger Berlin / Karlsruhe, kteří zastupují práci Evy Koťátkové a za podpory Ministerstva kultury České republiky.