Olia Sosnovskaya

Díla vystavená ve Veletržním paláci:

Prezentace pro přednášku-představení / 2024 / multimediální instalace / video symčka, digitální koláže, animace

Ve volném prostoru střelný prach hoří poklidně. V uzavřeném prostoru střelný prach vybuchuje. / 2024 / instalace / digitální koláže, digitální tisk na kovu (kusy 20 × 30 cm) / s laskavým svolením umělkyně

Ve své tvorbě se Olia Sosnovskaya (žije ve Vídni, n. Minsk (Bělorusko), 1988) inspiruje protesty, jež se odehrály v Bělorusku roku 2020. Běloruský lid nesouhlasil se zmanipulovanými prezidentskými volbami a protestoval proti politickému násilí, cenzuře a útokům na lidská práva. Lidé požadující změnu se vydávali na pochody, zpívali, tančili a narušovali oficiální akce. Navzdory tomuto úsilí nevyšla politická reprezentace jejich požadavkům vstříc a uplatnila proti nim ještě surovější násilí. Několik lidí bylo zabito, mnoho jich bylo uvězněno. Dalo by se říct, že povstání bylo poraženo. Nicméně umělkyně se domnívá, že touto porážkou nic nekončí. Věří, že lidé se toho ve vězení, v protiválečném odboji i v exilu naučili tolik, že už nemohou dál žít, jako by se nic nestalo. Sosnovskaya vytvořila kovové tabule a video znázorňující protesty, cesty, akce a požadavky ve formě notového záznamu. Mnoho z nás zná notový záznam jako způsob, jak zapsat hudbu a zvuk do písemné podoby, podle které se dají opakovaně zahrát. Co kdyby se však dala zaznamenat nejen hudba, ale také politická hnutí a touha po změně? Mohli bychom tak společenské boje procvičovat a zdokonalovat, i když napoprvé neuspějí. Úsilí o společenskou změnu nekončí porážkou protestu, lze ho natrénovat do budoucna. Například v roce 2022 lidé zorganizovali sítě vzájemné pomoci, které pomohly vzdorovat ruské invazi na Ukrajině. Bez zkušeností získaných z předchozího aktivismu by takový odboj nebyl možný.

Olia Sosnovskaya je umělkyně, spisovatelka a kulturní organizátorka žijící ve Vídni. V současné době dokončuje doktorandský program v oblasti praxe na Akademii výtvarných umění ve Vídni. V její umělecké a výzkumné praxi se prolíná performance s textovým a vizuálním uměním, zabývá se formami politického organizování, protestními choreografiemi, pohybovými partiturami a průniky slavnosti a politiky v postsocialistickém kontextu i mimo něj. Je spoluzakladatelkou samoorganizované platformy Work Hard! Play Hard!, která se zabývá otázkami práce, volného času a neinstitucionálních infrastruktur a znalostí. Je také členkou umělecko-výzkumné skupiny Problem Collective, která se zaměřuje na stávky, archivy a čtenářské praktiky a nástroje pro zapojení do přehlížených dějin a sociálních bojů. Její kolektivní i individuální práce byly prezentovány v institucích, jako jsou Tanzquartier (Vídeň), Kunsthalle Wien Karlsplatz (Vídeň), HAU (Berlín), Muzeum moderního umění ve Varšavě, Display (Praha), Mystetskyi Arsenal (Kyjev), Kyjevské bienále, e-flux (New York), Galerie současného umění Ў (Minsk) a další.