Adelita Husni Bey

Dílo vystavené ve Veletržním paláci:

Tyto podmínky / 2022–2023 / tříkanálová video instalace / HD video, 5.1 audio (35 min 56 s) / podpůrné struktury / kresba / uhel, akryl / sezení (různé rozměry) / s laskavým svolením umělkyně / projekt podpořilo Ústřední ředitelství pro současnou tvořivost italského Ministerstva kultury v rámci programu Italské rady (2021), Vera List Center for Art and Politics v New Yorku a Foundation for Contemporary Arts Emergancy Grant

Adelita Husni Bey (žije v New Yorku, n. Miláno (Itálie), 1985) pracuje s pedagogikou utlačovaných, dodávající utiskovaným skupinám sebevědomí a odvahu. Místo tradičního způsobu výuky s vyučujícími a studujícími vytváří tato nauka studijní situace, kde mohou všichni sdílet své vědomosti a dovednosti. Ve svém nejnovějším videu pro bienále Ve věci umění uspořádala Adelita workshop pro ty, jejichž práce během pandemie covidu vyžadovala fyzickou přítomnost. Společně vytvářeli skici, vymýšleli konverzace a postavy. Společně tak probírali své zkušenosti z pandemie týkající se zdraví, práce a volného času, péče a úzkosti. Umělkyni zajímá, jak se pandemie pojí se sociální změnou. Během epidemií se řídíme pravidly danými státem, ale v tomto díle je zdůrazněno i to, jak je systém nespravedlivý. Někteří lidé nemají přístup k lékům, pracující v sektoru péče nedostávají dostatečné mzdy, a přitom čelí vyšším rizikům. Ve filmu se setkáme s úvahou o tom, kterak různé pandemie od středověkého moru až po současný koronavirus vedou k uvažování o lepších světech a jak jich dosáhnout. Zdravotní a virové krize vedly v dějinách často k dobám nepokojů, ať šlo o rolnická povstání roku 1381 v Anglii, o hrobnickou vzpouru v Itálii roku 1631, o pandemii AIDS na sklonku 20. století, nebo o současnou vlnu stávek ve zdravotnictví a pečovatelství v různých částech světa. Vidíme, jak fungují nemocnice, lékárny a pohřebnictví a usilujeme o lepší cesty, jak se organizovat a bojovat za život.

Adelita Husni-Bey je umělkyně a pedagožka, která se zabývá anarchokolektivismem, divadlem a kritickými právními studiemi. Pořádá workshopy a vytváří publikace, pořady a výstavní práce s využitím nesoutěžních pedagogických modelů v rámci současného umění. Její práce, do níž jsou zapojeni aktivisté, architekti, právníci, školáci, básníci mluveného slova, herci, urbanisté, fyzioterapeuti, studenti a učitelé, spočívá ve vytváření míst, v nichž se dá kolektivně cvičit. Její práce byla součástí italského pavilonu na 57. benátském bienále (Benátky, 2017) a její poslední samostatnou výstavou byly These Conditions (Brooklyn Army Terminal, New York, 2022) pro stipendijní program Vera List Center s projektem zaměřeným na radikální změny společenských vztahů, které přinášejí reakce na minulé a současné pandemie, a Maktspill (Kunsthall Bergen, 2020). Zúčastnila se Školení pro ještě ne, BAK (Utrecht, 2020), Being: New Photography 2018, Museum of Modern Art (New York, 2018), Dreamlands, Whitney Museum of American Art (New York, 2016), The Eighth Climate, 11th Gwangju Biennale (2015), Really Useful Knowledge, Reina Sofia Museum (Madrid, 2014).