Lenka Vítková

📍 Místo → Nemocnice

Anglická verze voice-overu: Ewelina Vlček, Daniel Vlček

V ojedinělé instalaci textů, audia a videa vytváří Lenka Vítková Gravitaci, neokázalý příklad poetických prvků v každodenním životě, které postupně narůstají do materiálu určeného k zamyšlení. Témata, jež si autorka pro video a audio zvolila, by se mohly řadit k těm nejvíce vysilujícím námětům k diskuzi jako sebevražda nebo eutanázie. Vítkova nicméně nedává žádný podklad k takové interpretace: propojení jednoho významu s jiným je čistě náhodné. Alternativou je vytvořit koláž jiného světa, kde se univerzalita věcí, například gravitace, sama obrací: co kdyby to byla láska? Náhlá proměna uskutečnitelnosti v těchto fragmentech zvažuje etický rozměr přetrpění dysfunkce a dystopie. Když Vítková propojuje tyto faktory – „špatné příklady“, odstraňuje nejednoznačnost výsledného čtení díla a nabízí ve své nesystematické fikci příjemné nepohodlí.

Lenka Vítková (*1975) je výtvarná umělkyně žijící v Praze. Její praxe zahrnuje tvorbu malovaných pláten nebo drobných sádrových objektů a fragmentárních textů a instalací. Zajímá ji prolínání osobních témat s kosmickými perspektivami a vidění celku ve ztracených fragmentech. Své texty a obrazy nedávno publikovala v autorské knize První kniha emblémů (Brno: Fait Gallery, 2022). Její texty byly zařazeny do antologií Třídit slova (eds. M. Kubačáková a O. Buddeus, Praha: tranzit.cz, 2021) a Dotek zvířete (eds. H. Janečková a E. Koťátková, Praha: Artmap, 2021). Společně s Anne-Claire Barrigou, Filipem Cenkem a Markétou Lisou vydává česko-francouzský básnický zin Mamka. Vedle výstav vlastní tvorby realizovala několik kurátorských projektů a v letech 2006–2010 kurátorovala prostor pro současné umění v Olomouci nazvaný jednoduše 36.

Foto instalace (c) Jonáš Verešpej